|
|
EU CSDP as discourse and identity: towards a security actor in the neighbourhood
Freitag, Vojtěch ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá identitu Evropské unie jako bezpečnostního aktéra ve svém sousedství. Jejím cílem je najít dlouhodobé prvky unijního diskurzu, které identitu aktérství pomáhají utvářet. Aby toho bylo dosaženo, práce analyzuje oficiální diskurz EU týkající se dvou odlišných SBOP misí ve svém sousedství - operace Concordia v Makedonii a operace Sophia ve Středozemním moři. Analýza pracuje s teoretickými východisky vyzdvihující funkce a dopady zahraniční politiky na aktéra samotného. Díky tomu je na politiku SBOP nahlíženo jako na projekt, který buduje unijní aktérskou identitu. Diskurz obklopující obě mise by tak tento proces měl zrcadlit. Concordia a Sophia jsou proto analyzovány prizmatem tří dimenzí nazvaných 'odlišnost', 'normativní odůvodnění' a 'součást většího celku'. S jejich pomocí odhaluje provedená diskurzivní analýza dlouhodobé diskurzivní nástroje, které EU používá, aby budovala svoji aktérskou identitu a posílila svoje postavení doma i na světové úrovni.
|
|
|
Evropská komise jako aktér při řešení krizí
Čermák, Miroslav ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Zhruba deset let od největší celosvětové ekonomické krize, která Evropskou unii zasáhla v roce 2008 a výrazně otestovala její připravenost a akceschopnost, byla Evropa na konci roku 2019 zasažena celosvětovou pandemií COVID-19. Tato krize postavila před Evropskou unii a její instituce před řadu výzev plynoucích ze zavádění bezprecedentních opatření na ni reagujících. Oproti ekonomické krizi bylo tentokrát zasaženo více segmentů samotného fungování Evropské unie, nikoli pouze evropské hospodářství a finance. Cílem práce je poukázat na odlišnosti dopadů dvou krizí a prozkoumat roli, kterou při procesu řešení těchto krizí sehrála Evropská komise.
|
|
|
Assessing coercion in liberal peacebuilding: The EU peacebuilding attempts in Palestine
van Heeswijk, Emma ; Biagini, Erika (vedoucí práce) ; Hardman, Helen (oponent)
2 Abstract Thi di er a ion e plore he e of coercion in he EU liberal peaceb ilding frame ork in Palestine. Palestine has a long- anding hi or of foreign ac or in ol emen . Since he 1993 O lo Accord , he EU peaceb ilding role a one of Pale ine main financial donors has increased. There is scholarly disagreement and a lack of understanding on the role of coercion in peacebuilding practices. While scholars argue that coercion is a core element for human organisations, others do not recognise the negative impact of coercion in peacebuilding when this does not entail the use of force. Furthermore, the peacebuilding scholarship offers little to no conceptualisation of coercion. Therefore, this dissertation explores how coercion manifests in peacebuilding practices, looking at the case of the EU liberal peacebuilding activities in Palestine. In doing so, the research emphasises on how local Palestinian recipients perceive coercion. The current liberal approach of the EU is built upon the economic dependency of Palestinians, which essentially constitutes a coercive structure. The asymmetric power relations between different actors in the region allows space for the contestation of coercion. This dissertation argues that coercion in this context goes beyond its traditional understanding, and therefore requires...
|
|
|
Arktická strategie EU: Otázka aktérství Evropské unie
Slezáček, Filip ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kadlecová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá určováním aktérství Evropské unie v rámci mezinárodního prostoru, který je v tomto případě omezen na Arktickou oblast. Politiky uvnitř EU nejsou stejnoměrně rozvinuté, a proto v určitých situací v určitém kontextu nemusí být EU považována za aktéra. Dokument Arktická strategie vyjmenovává tři pilíře - oblasti, v nichž by se EU měla snažit plnit své vytyčené cíle. Pomocí metody určování aktérství od Bretherton, C. et Vogler, J. se objasní, který pilíř je jak silný a jestli EU zvládá pozici aktéra ve světle svých cílů.
|
|
|
Vliv USA na aktérství Evropské unie ve vztahu k Íránu
Rosenheim, Adam ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Vliv USA na aktérství EU ve vztahu k Íránu A. Rosenheim, LS 2018/2019 1 Abstrakt Od roku 2006 probíhalo obsáhlé jednání mezi Íránskou islámskou republikou a širokou mezinárodní koalicí (P5+1) na téma íránského jaderného programu, jenž se po odhaleních z roku 2002 stal prioritou vztahů s Íránem. Během tohoto jednání vystupovala Evropská unie po většinu času jako vedoucí představitel celé skupiny P5+1 zahrnující další zásadní hráče globální politiky. Tato práce skrze kritéria aktérství stanovená Lynne Dryburghovou hodnotí konkrétní politické kroky, které v rámci tohoto komplexního procesu EU podnikla a skrze porovnání charakteru unijního aktérství ve stanovených časových obdobích (2006-2016 a 2017-2018) analyzovat vliv USA právě na aktérství EU. Základem pro výzkum v této práci jsou zejména oficiální dokumenty EU (závěry Rady EU a Evropské rady) a přímá vyjádření zástupců dalších subjektů zapojených do vyjednávání. Práce dochází skrze hodnocení jednotlivých kritérií k závěru, že byť změna postoje USA postavení EU v určitých aspektech ovlivnila, aktérství EU ve vztahu k Íránu bylo zachováno v nezměněné podobě.
|
|
|
EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu
Flejšarová, Adéla ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "EU jako aktér světové environmentální politiky se zaměřením na dohody týkající se ochrany klimatu" se snaží najít odpověď na otázku, zda je EU relevantním a silným aktérem v oblasti světové ochrany klimatu. Pomocí analýzy tří základních jednání (Summit země v Rio de Janeiru 1992, vyjednávání COP-5 v japonském Kjótu 1997 a Kodaňský summit 2009) hledá odpověď na otázku, co dělá EU relevantním a popřípadě silným aktérem na poli ochrany klimatu, zda je její pozice silná a co k jejímu aktérství přispívá. Diplomová práce se věnuje jak možnostem a schopnostem EU navenek, v mezinárodní politice, tak i pravomocem EU dovnitř, směrem k členským státům. Ve vnitřní politice zkoumá především to, jak EU využívá své pravomoci v oblasti prosazování a vynucování evropské legislativy a nakolik se jí daří na členských státech prosazovat svou vůli v oblasti ochrany klimatu. Cílem práce je zhodnotit, nakolik může být EU považována za plnohodnotného mezinárodního aktéra v oblasti ochrany klimatu, zjistit, jaké má možnosti a moc ovlivňovat ostatní aktéry, vyjednávání a výsledné smlouvy a zda ji proto můžeme považovat za silného mezinárodního aktéra.
|
|
|
Somaliland - neuznaný stát jako aktér mezinárodních vztahů
Vašák, Vojtěch ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit, zdali lze neuznaný stát Somaliland považovat za aktéra mezinárodních vztahů. V první kapitole jsou nadefinována hlavní kritéria, podle kterých lze hodnotit mezinárodněprávní subjektivitu, státnost a především aktérství v mezinárodních vztazích. Druhá kapitola odpovídá pomocí klíčových historických událostí na otázku, zdali lze Somaliland vůbec považovat za stát, a tedy i za subjekt mezinárodního práva. Ve třetí kapitole jsou pak analyzovány klíčové požadavky aktérství a přístup ostatních aktérů. Shrnutím těchto poznatků je na závěr odpovězeno na hlavní výzkumnou otázku.
|
|
|
Evropská unie jako mezinárodní aktér v oblasti globální environmentální politiky
Novák, Tomáš ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí Evropské unie na klimatické konferenci v Paříži (COP21) a obecně jejím postojem k formulování mezinárodní politiky v oblasti klimatu. Práce je členěna do tří kapitol, z nichž první poskytuje teoretické východisko od Petra Kratochvíla a kol. a stručný historický vývoj klimatické politiky EU. Druhá kapitola se zaměřuje na samotnou konferenci smluvních stran (COP) a na ní naváže analytická část, ve které budou analyzovány informace a konkrétní politické kroky, aplikované na čtyři vybraná kritéria z teoretického přístupu - rámování, vnitřní legitimita, vnější uznání a atraktivita.
|
|
|
Řešení problému pirátství u pobřeží Somálska
Šimon, Ondřej ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným problémem námořního pirátství u Somálska z pohledu Evropské unie. Nejprve přibližuje samotný problém somálského pirátství a právní rámec, ve kterém se boj mezinárodního společenství s piráty odehrává. Následně je v textu analyzována role post-lisabonské Evropské unie v mezinárodním krizovém managementu. Diplomová práce si klade za cíl přispět do teoretické debaty o aktérství Evropské unie v mezinárodní politice a analyzovat současný stav Společné zahraniční a bezpečnostní politiky na příkladu první vojenské mise EU NAVFOR Somalia "Atalanta", která se zabývá výhradně problémem somálského pirátství.
|
host ::
RSS.